Vínu by se dal klidně vyčlenit celý vědní obor. Vinařství samo o sobě je často děděno z rodiče na dítě a přízeň k tomuto lahodnému nápoji se získává již v brzkém mládí. V několika následujících článcích se Vám pokusím přiblížit alespoň základy vinařství, dobré způsoby stolování, oblasti pěstování vína a rozdělení vín…

Základní rozdělení vín

Kromě bílého vína z bílých odrůd a červeného vína z červených odrůd známe ještě rosé, tedy víno růžové. To se získává buď ze speciálních červených odrůd obsahujících méně barviva nebo z modrých hroznů bez kvašení, u stolních a jakostních vín i míšením červeného a bílého vína. Vinařský zákon vymezuje podle cukernatosti hroznů tři kategorie vín.

1. révové víno stolní:

nesmí mít uvedenou odrůdu a oblast, maximálně se zde používá formulace typu s převahou Frankovky. Mělo by mít minimální nebo nízký zbytkový cukr, může se ale (podle přesně určených pravidel) před kvašením doslazovat řepným cukrem.

2. révové víno jakostní:

stejně jako stolní by mělo mít minimum cukru, může se před zkvašením doslazovat. Dělí se na vína odrůdová (např. Muller-Thurgau, Frankovka), která mohou obsahovat nanejvýš 15% jiné, neuvedené odrůdy a známková (např. Pálavské bíle, Velkomoravské červené atd.), u nichž je smíšením několika odrůd dosaženo typické chuti.

3. révová vína s přívlastkem neboli predikátní

jsou nejkvalitnější. Mají vyšší obsah alkoholu a neprokvašeného přírodního cukru, naopak doslazování řepným cukrem je u nich zakázáno. Podle cukernatosti se dále dělí na :

  • kabinet  (19 stupňů cukernatosti)
  • pozdní sběr (21 stupňů cukernatosti)
  • výběr z hroznů (24 stupňů cukernatosti)

Jsou vyráběny z nejkvalitnějších surovin a jejich výroba podléhá přísné kontrole. Ještě bych měl doplnit, že výrobci na lahvích informují i o obsahu zbytkového cukru ve víně: známe víno suché, polosuché, polosladké a sladké.

Další typy révových vín

Archiv