Tunguzská záhada pravděpodobně zůstane nevyřešená

0

Foto: wikipedia.org

Je červnová půlnoc 1908 a nacházíme se v Londýně. V klidu můžeme bez jakéhokoliv přidaného osvětlení číst dnešní Timesy. Chvíli na to dostaly seismografy po celém světě škytavku. Něco se přihodilo, něco velkého.

Ani dnes doopravdy nevíme, co se tehdy v Sibiři stalo. To ale neomlouvá ignoraci tehdejšího světa. První pátrání po tomto úkazu nařídil až v roce 1921 Lenin, který usiloval, aby nově vzniklý Sovětský svaz byl vědeckou velmocí. Pověřil Leonida Kulika, aby shromáždil údaje o této podivuhodné události a podal vědeckému světu zprávu.

Kulik shromáždil veškeré novinové články a informace, které byly tou dobou k dostání. Mohl mít tedy dobrý přehled o tom, co se stalo. V roce 1927 přišla na řadu dlouho obávaná cesta do epicentra. V březnu 1927 tedy opustil v Tajšetu sibiřskou magistrálu a v saních tažených koněm. Dojel až do Vanavary, poslední vesnice před pustou tajgou. 

Koně mu však v hlubokém sněhu nestačily a Kulik věděl, že se s nimi dál nedostane. Nakoupil soby, na něž naložil svůj náklad a najal si také Ilju Potapoviče, jehož bratr zažil výbuch na vlastní kůži a znovu se vydal na cestu hluboko do lesů tajgy, kde již nebyly žádné vesnice a nikdo, koho by po cestě mohli požádat o teplý rum.

Foto: wikipedia.org

V polovině dubna muži dospěli k řece Mehirta, kde mohli spatřit první známky kataklyzmatu. Naskytl se jim fantastický pohled na miliony vyvrácených stromů v okruhu dvaceti a více kilometrů. Sosny, jedle, listnáče, všechny podlehly. Stromy byly pokáceny, až kam dohlédl, došlo mu tedy, že původ síly, která to měla za následek, musel být ještě daleko. Tunguzský výbuch byl obrovský, daleko větší, než naznačovaly i ty nejdivočejší zprávy, které se dostaly do Petrohradu. 

Takhle vypadalo epicentrum 20 let po události.

Když později sledoval směr stromů na severozápad, došel do tzv. „velkého kotle“, který sám pojmenoval. Všechny stromy směřovaly z tohoto kotle korunou ven. Muselo se jednat o epicentrum, jak sám napsal:

„Oblast je poseta tucty podivných, plochých jam průměru od několika metrů až k desítkám metrů hlubokých. Stěny těchto jam jsou zpravidla příkré, dno mají ploché, porostlé mechem, bahnité a s občasnou malou vyvýšeninou uprostřed.“

Kulikovy zásoby se začaly tenčit a musel se vrátit zpátky do Vanavary, kde jim popsal, co viděl. Pokud by Kulik byl Sibiřan, věděl by, že tyto jámy jsou ve skutečnosti v tajze zcela běžné. Vznikají tím, jak se led v zimě prodírá rašelinami napovrch a v létě rozmrzá.

Další výpravy

Do oblasti Kulik podnikl druhou výpravu, ve které byl člen Všeruské fotokinematografické akciové společnosti, kameraman Strukov, který měl za úkol vše natočit. Ani když se Kulikova loďka převrhla ve vířících peřejích, Strukov nepřestal natáčet, kamarád. Druhou výpravu provázely zdravotní problémy ostatních členů týmu a akce se musela odvolat.

Třetí výprava byla již podstatně větší, expedice zkoumala jev celé léto. Po meteoritu nenašli ani jediný malinký kamínek. Bylo jasné, že se místo dopadu nepodobá žádnému jinému na zemi. 

S příchodem druhé světové války a Němců těsně před Moskvou se Kulik, ať už jako muž po padesátce, přihlásil jako dobrovolný voják. Tam byl postřelen a padl do zajetí, kde následně zemřel. 

Jak se na to dívá moderní věda

Událost je přiřazována předmětu, který explodoval asi 5 až 10 km nad zemským povrchem. Toto zjištění bylo odvozeno z toho, že stromy v přímém místě dopadu stály, pouze měly oholené větve. Stejný jev se pozoroval i atomové bomby v Hirošimě, která také vybuchla nad zemí. 

Exploze zruinovala oblast 2000 čtverečných kilometrů a převrátila přes 60 milionů stromů.

Co mohlo výbuch způsobit

 Havárie kosmické lodi (jaderný výbuch)

Tato teorie je podložena i svědectvím více jak 700 lidí, kteří tvrdili, že padající objekt svou dráhu měnil. Nic přeci nemůže měnit směr, aniž by bylo řízeno. 

Antihmota

Výbuch mohl být způsoben anihilací malého množství antihmoty, která se nějakým způsobem dostala blízko zemskému povrchu. Tato teorie však nevysvětluje objekt směřující k zemi, ani proč se antihmota neanihilovala již v horních vrstvách atmosféry.

Černá díra

Další fantastickou teorií je střet menší černé díry, kterou provázela mohutná exploze. Stejně jako ani v antihmotě se nevysvětluje, proč jev nenastal dříve.

Tesla si tu hrál

Další teorií je, že Nikola Tesla zkoušel přenost elektrické energie na dálku. Experiment se mu zvrtnul a došlo k obrovské explozi nahromaděné energie.

Teorií je více, nicméně nikdo se už asi nedozví, jak to tehdy doopravdy bylo. 

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here