Je mléko pro lidský organismus opravdu to nejlepší?

0

Většina lidí považuje mléko za svůj hlavní zdroj tolik důležitého vápníku. Kalcium je zásadní látkou pro naše tělo, zejména pro stavbu silných a pevných kostí a pro krásné bílé zuby. Vyskytuje se přirozeně v krvi, kde jeho hladina má vliv na sílu stahu srdeční svaloviny, ale zároveň ovlivňuje i běžnou kosterní svalovinu. Jeho nedostatek zvyšuje náchylnost ke křečím, naopak srdeční výdej při stavech hypokalcémie slábne.

Dále je jedním ze stavebních kamenů lidské kůže a jejích derivátů, tedy vlasů či nehtů. Logicky tak dlouhodobě snížený přívod vápníku může vést k projevům zánětů kůže, ekzémům či lupénkovitým příznakům, dále lámavosti vlasů a nehtů.

V neposlední řadě má souhra několika faktorů, v jejichž koloběhu hraje významnou roli vitamín D a jeho prostřednictvím vápník, zásadní význam pro dobrou psychiku a celkový stav. Špatná nálada spojená se zimním obdobím souvisí s délkou slunečního svitu, při kterém se tvoří v kůži předstupeň vitamínu D, který je potom v játrech a ledvinách dále zpracováván. Právě vitamín D je jedním ze základních informátorů o nízkém stavu vápníku a jeho zvýšenému vstřebávání z potravy ve střevech a nižšímu vylučování moči. Vitamín D také působí na imunitní systém, zejména během jeho tvorby v kůži, kde podporuje její zdravou stavbu a vzhled.

Zejména pro sportovce a aktivní jedince je vápník zásadní, jelikož přímo ovlivňuje jejich fyzickou zdatnost a odolnost, a tudíž i jejich výsledky. Aktuální dění ve sportu, včetně live výsledků a kurzových sázek naleznete zde.

Sportovní profesionálové, stejně tak jako valná většina nesportovců, vyznávají formuli „mléko = vápník.“ S konzumací mléka je však v poslední době prokazatelně spojeno zvýšené množství problémů. Divíte se, že máte celou zimu mírnou rýmu, i když jste se nikde neprochladili a jíte spoustu ovoce? Přetrvává tahle rýma i přes léto? Jednou z možných příčin je právě mléko a mléčné výrobky. Významně totiž zvyšují v lidském těle tvorbu hlenů, což se projeví viditelně, slyšitelně a cítitelně právě rýmou. Hleny jsou však i jinde, třeba v zažívacím traktu, což vede ke zhoršenému vstřebávání živin a tím k jejich vylučování a de facto plýtvání.

Spousta z nás je nucena používat nosní kapky, tzv. dekongestiva. Jejich nežádoucím účinkem je, že způsobují závislost a po jejich vysazení se paradoxně rýma vrací. Dlouhodobým užíváním se i přes spoustu ochranných přísad narušuje nosní sliznice a to vede k přirozené reakci lidského těla, kterou je tvorba hlenu. Nabízí se tedy alternativní způsob „léčby“ – vysadit, nebo alespoň omezit, mléko a mléčné výrobky. Neoficiální studie i vlastní zkušenost spousty lidí tento lék na zmíněný rýmotvorný problém potvrzují.

Čím si mám zalít svou ranní celozrnnou snídani? Kde získám dostatek vápníku? Co takhle pro zvlhčení přidat prostou ovocnou šťávu nebo džus, která může navíc velmi příjemně dochutit start do nového dne. Dalšími alternativami jsou sójové, rýžové, mandlové, či kokosové mléko. Pro zvýšení příjmu vápníku jsou v první linii po mléku zelenina, oříšky a právě ovesné vločky. Svůj den tak můžete nastartovat třeba přidáním polévkové lžíce lněných semínek do vaší misky. Nezapomeňte však ani na podporu vstřebávání vápníku díky vitamínu D. Dvacet minut slunečního svitu denně na obličej a ruce již stačí k zisku jeho denního potřebného množství.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here