Nikola Tesla, vědec, který pohnul světem

0

Nikola Tesla – geniální vynálezce a fyzik, který byl svého času velmi nedoceněný a nepochopený. Za svůj život získal patent na více než 100 vynálezů, jeho převratné objevy se staly základem pro moderní elektrotechniku. Byl výjimečně nadaným člověkem, který předběhl svou dobu o několik desetiletí a posunul vědu dopředu tak jako nikdo před ním.

Tesla se narodil 10. července 1856 v srbské obci Smiljan (dnešní Chorvatsko), která byla součástí Rakousko-Uherské monarchie. Lásku k literatuře získal od svého otce Milutina Tesly, který byl knězem v pravoslavné církvi. Svůj talent pro vynálezy, zdědil překvapivě po matce Djuce, která byla ženou v domácnosti. Djuka byla emancipovaná a vynalézavá – sice se nikdy nenaučila číst, ale její představivost neznala mezí. Aby si zjednodušila své domácí práce vlastnoručně si navrhovala a následně vyrobila spousty užitečných pomocníků do domácnosti. Nikola se narodil jako čtvrtý z pěti dětí, měl jednoho staršího bratra Dana a tři mladší sestry Milku, Angelinu a Maricu. Celou rodinu poznamenala tragédie, kdy Dan nešťastně zahynul po pádu z koně. Po této události se rodina v roce 1862 přestěhovala do Gospiče.

Tesla jako snílek, který žil ve svém vlastním světě

Pro Teslu byla nejdůležitější jeho obrazotvornost, fantazie a představivost. Přemýšlel jinak než ostatní vynálezci. Ti nejprve sestrojí svůj vynález, aby ho poté zdokonalovali a vyzkoušeli. Tesla svůj nástroj sestrojil až poté, co ho měl promyšlený do posledního detailu, dokonce si ho v mysli i vyzkoušel. I přesto, že měl vysoké IQ, jeho činy tomu neodpovídaly a střet s realitou byl tvrdý. Jako malý například vylezl na střechu a chystal se skočit dolů pouze za pomoci deštníku. Věděl, že deštník jeho váhu neunese, ale i přesto se odhodlal skočit a zkusit to „na vlastní kůži“.

Tesla také trpěl zvláštní poruchou, která spočívala v tom, že se mu zjevovaly obrazy lidí či míst doprovázené silnými záblesky světla. Kromě toho měl hrůzu z vlasů cizích lidí, nikdy se jich nedotýkal, hnusily se mu náušnice a broskve. Údajně měl Tesla fotografickou paměť a pamatoval si všechna literární díla, která kdy přečetl. Po přestěhování do Gospiče začal Tesla studovat v nedalekém Karlovacu a o jeho vysoké inteligenci svědčí také to, že školu dokončil o rok dříve než jeho spolužáci. V roce 1875 začíná studovat v rakouském Grazu elektroinženýrství, ale o rok později přestupuje do Štýrského Hradce na univerzitu, kde začal studovat využití střídavého proudu. Studium ho příliš nenaplňovalo a Tesla odjíždí do dnešního Slovinska, kde začíná pracovat jako asistent místního inženýra. Se svou rodinou přerušil veškeré styky, protože otec toužil po tom, aby se z Tesly stal kněz. Otec ho nakonec objevil a přinutil ho vrátit se do studií. V roce 1880 tedy začíná opět studovat, tentokrát filosofii v Praze na Karlovo-Ferdinandově univerzitě. Nicméně poté, co jeho otec zemřel Tesla opět nedostudoval a odjíždí do Budapešti.

Rok 1882 a Thomas Alva Edison

V Budapešti začíná pracovat v Národní telefonní společnosti a seznamuje se s dalším srbským vynálezcem Nebojšem Petrovičem. Tesla s Petrovičem začali spolupracovat na projektu využití dvojice turbín pro vytvoření stálého napětí. Tesla se stává pro telefonní společnost nepostradatelný a zastává funkci hlavního elektrikáře a inženýra. Mimo jiné vyvinul zařízení, které bychom mohli nazvat zesilovačem nebo prvním reproduktorem.

V roce 1882 odjíždí do Francie, kde začíná pracovat pro Continental Edison Company. Jeho zaměstnavatel Karel Batchelor je s ním nadmíru spokojený a posílá Teslu do USA. Poté co si Edison přečte doporučení od Bachelora ve kterém stojí: „Vím, že existují dva velcí muži. Vy jste jedním z nich a tím druhým je tento mladý muž“, se rozhodne Teslu přijmout. Teslovi velmi prospěla práce pro Edisona, získal větší rozhled a lepší postavení. Ačkoliv začínal na jednoduché elektronice, již brzy se zabýval řešením těch nejtěžších problémů společnosti. Svého zaměstnavatele, kolegu a zároveň konkurenta Edisona nenáviděl. Jeho výzkumy a prosazování stejnosměrného elektrického proudu považoval za nesmyslné, navíc brzy pochopil, že Edison je nevzdělaný, umíněný, bohatý a nestojí o žádné novinky a zlepšení, které mu nabízel Tesla.

„Věda je jen perverzí, pokud jejím nejvyšším cílem není lepší lidstvo.“

Ale i Edison pochopil jaký je ve skutečnosti Tesla – plný ideálů, neznalý americké kultury a tvrdých loktů. Neoficiálně přislíbil Teslovi odměnu 50 tisíc dolarů, pokud mu pomůže vylepšit účinnost strojů v jeho elektrárně. Tento úkol nepředstavoval pro Teslu žádný problém, když ale přišlo na placení Edison se mu vysmál. Tesla si tedy založil svou vlastní laboratoř a byl dokonce úspěšnější než Edison. V roce 1885 koupil George Westinghouse, ředitel elektrárenské společnosti, Teslovy patenty na zařízení produkující a využívající střídavý proud. Generátory, které byly vyvinuty podle Teslovy konstrukce, můžeme vidět také ve vodní elektrárně u Niagarských vodopádů. V roce 1888 získává patent na třífázový indukční elektromotor a pracoval na dalších zařízeních, které využívají magnetické pole.

Zlatá éra u George Westinghouse

Jak je známo Edison vyvinul mimo jiné žárovku, která byla velmi populární a spotřebovávala obrovské množství energie. Poptávka po proudu se zvyšovala a Edison se svou elektrárnou vydělával nemalé peníze. Vyráběl proud stejnosměrný pomocí velkých dynam a celé město bylo protkané dráty, což Teslu neskutečně rozčilovalo. Westinghouse a Tesla se úspěšně ucházeli o projekt komerčního využití Niagarských vodopádů. V roce 1896 se Tesla dočkal své chvíle – pokořil svého úhlavního nepřítele. Díky Teslovým transformátorům bylo možné dodávat elektrický proud z elektrárny u Niagarských vodopádů až do Buffala nebo New Yorku. Edison musel uznat svou chybu a začít používat střídavý proud.

„Abstinence nebyla vždy mou zálibou.“

Kromě práce pro Westinghouse se Tesla věnoval také úvahám a experimentování s dalšími vynálezy. Edisonova žárovka ho například navedla na jeden z jeho dalších vynálezů – dokázal svou žárovku rozsvítit na dálku, bez přívodních drátů a od té doby byl posedlý bezdrátovým přenosem energie. V tomto období také vynalezl cívku, která dokázala vytvořit extrémně vysoké napětí. Tento vynález ho navedl na další a to neonové a fluorescenční světla nebo techniku rentgenové fotografie.

Rok 1895 a „ukradený“ vynález

Tesla si v roce 1895 sestrojil rádio – naladil dvě cívky na stejnou frekvenci a vysílal na vzdálenost 50 mil. Smůla byla, že mu chvíli poté vyhořel dům a on tak přišel o svou laboratoř i zápisky. V tom samém roce začal s rádiem experimentovat i mladý ital Guglielmo Marconi a rok po Teslově vysílání z New Yorku do West Pointu, dokázal Marconi vysílat pouze na vzdálenost několika metrů. Později Marconi vylepšil své rádio o Teslovy oscilátory a dokázal tak vysílat na mnohem větší vzdálenost. Marconi je oficiálně uznáván jako vynálezce rádia, protože si ho nechal v roce 1896 patentovat v Británii, kdežto Tesla tak učinil až v roce 1897.

Tesla se dále nezajímal o tento vynález, měl spousty starostí se zařizováním nové laboratoře a došel také k novým vědeckým poznatkům. Zjistil, že když blesk udeří do země tak ta pak vede jeho energii dál. Teslu napadlo, že by naše planeta byla skvělým vodičem a nemusely by se pak používat elektrické dráty. Aby svůj objev dokázal, sestrojil si vysokou věž na které se tyčil kovový stožár s velkou měděnou koulí. Uvnitř se nacházela Teslova cívka a když pak svůj vynález spustil opravdu se energie odčerpávala ze vzduchu a proudila do země. Bohužel až příliš, elektrická energie zničila dynamo ve městě El Paso, které pak zůstalo bez proudu. Tento nezdar a mnoho dalších zapříčinily, že Tesla začal být více zatracován než oslavován. Například v roce 1898 na elektrikářské výstavě předvedl svou loďku, která byla ovládána dálkově. V tu chvíli nikoho nenapadlo žádné využití pro tento vynález, ale Tesla tak dal základy pro dálkové ovládání, tak jak ho známe dnes.

Pád na dno

I přesto, že měl Tesla za sebou pár neúspěchů, nevzdával se. Podařilo se mu získat jednoho z nejbohatších mužů světa J. P. Morgana pro svůj systém, který by byl schopný přenášet zprávy, hudbu, obrázky nebo zašifrované zprávy bezdrátově. Morgan mu poskytl 150 tisíc dolarů, za které si měl Tesla postavit vysílač a elektrárnu. Samozřejmě poskytnuté finance mu na tak náročný projekt nestačily a vše skončilo nezdarem. Teslovi se začala bortit jeho duševní rovnováha nejen nezdarem a nepochopením pro své vynálezy, ale také finanční tísní. V roce 1904 byl totiž Marconi uznán jako vynálezce bezdrátového spojení a Tesla tak přišel o své tantiémy. Kromě toho, v roce 1909 obdržel Marconi za svůj „vynález“ Nobelovu cenu, až po jeho smrti úřady uznaly, že vynálezcem bezdrátové komunikace je Tesla. Tesla zemřel 7. ledna 1943 v hotelu New Yorker, kde již nějakou bydlel. Až do své smrti pracoval na částicové zbrani, ale k jakým poznatkům došel, se nikdy nedozvíme. FBI všechny jeho poznámky a osobní věci odnesla, část věcí vrátila až v roce 1952 Savovi Kosanovičovi, synovci, který majetek svého strýce vystavil v Bělehradě, v muzeu věnované Teslovi.

Nikola Tesla byl vynálezcem, který dokázal vyvolat jak ovace, tak zděšení. Spousta jeho vynálezů se dočkala uznání až po jeho smrti. Několikrát byl prohlášen za šíleného pro své kontroverzní výroky typu: „Jsem jasnovidec, zachytil jsem vysílání z vesmíru“ nebo „Lidé vyrobí teleautomaty schopné jednat tak, jako kdyby měly vlastní inteligenci, a jejich příchod způsobí revoluci.“ S jeho vynálezy se setkáváme v běžném životě dnes a denně, přesto zemřel opuštěný a chudý. Na jeho počest fyzikové jeho jménem označili jednotku magnetické indukce.

Důležité životní události

10. července 1856 – Nikola Tesla se narodil v srbské obci Smiljan

1875 – Nikola Tesla začíná poprvé studovat elektroinženýrství

1882 – Tesla odjíždí do Francie, kde začíná pracovat pro Continental Edison Company

1885 – Tesla zažívá první úspěch u George Westinghouse a prodává patenty na zařízení produkující a využívající střídavý proud

1896 – Nejhezčí chvíle Teslova života – Edison musí uznat, že se zmýlil a začít využívat Teslův střídavý proud.

1898 – Tesla sestrojil loďku, která byla ovládána na dálku a je posedlý bezdrátovým přenosem energie

1904 – Nepovedlo se mu postavit vysílač a elektrárnu pro svůj bezdrátový systém na přenos zpráv, obrázků nebo hudby

1909 – U Tesly nastávají velké finanční problémy a pád na samé dno.

7. ledna 1943 – Nikola Tesla umírá sám a opuštěný v podřadném hotelu New Yorker.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here